V Sávatthí...

Tehdy se mnich Kalára Khattija vydal k místu, kde se zdržoval ctihodný Sáriputta. Když tam dorazil, vyměnili si spolu pozdravy a prohodili pár přátelských zdvořilostních frází, načež usedl po straně.

Mnich Kalára Khattija, sedící po straně, takto oslovil ctihodného Sáriputtu: „Mnich Mólija-Phagguna, příteli Sáriputto, zanechal cvičení a navrátil se k nízkému (životu).“—„Pak zřejmě tento ctihodný nenašel v této Dhammě a disciplíně útěchu.“

„Ctihodný Sáriputta tedy našel v této Dhammě a disciplíně útěchu?“—„O tom, příteli, nepochybuji.“

„A co v budoucnu, příteli?“—„Nemám žádný důvod k nejistotě.“

Poté se mnich Kalára Khattija zvedl a vydal se k místu, kde se zdržoval Vznešený. Když tam dorazil, pozdravil ho a usedl po straně.

Mnich Kalára Khattija, sedící po straně, takto oslovil Vznešeného: „Ctihodný Sáriputta, pane, oznámil dosažení konečného poznání: „Ukončeno je zrození, dokonán je svatý život, úkol je splněn. Po tomto zde již není nic dalšího—to vím.“

Poté Vznešený oslovil jednoho mnicha: „Jdi, mnichu, a zavolej Sáriputtu mým jménem: ‚Mistr tě volá, příteli Sáriputto.‘“

„Ano, pane,“ odpověděl onen mnich Vznešenému a vydal se k místu, kde se zdržoval ctihodný Sáriputta. Když tam dorazil, řekl ctihodnému Sáriputtovi: „Mistr tě volá, příteli Sáriputto.“

„Ano, příteli,“ odpověděl ctihodný Sáriputta onomu mnichovi a vydal se k místu, kde se zdržoval Vznešený. Když tam dorazil, pozdravil ho a usedl po straně.

Vznešený takto oslovil ctihodného Sáriputtu, sedícího po straně: „Je pravda, Sáriputto, že jsi oznámil dosažení konečného poznání: ‚Ukončeno je zrození, dokonán je svatý život, úkol je splněn. Po tomto zde již není nic dalšího—to vím‘?“—„Ne těmito slovy, pane, ne těmito výrazy to bylo řečeno.“

„Jakýmkoli způsobem, Sáriputto, syn z dobré rodiny oznámí dosažení konečného poznání, musí to být chápáno právě tak.“

„Ale neříkám přece, pane: ‚Ne těmito slovy, ne těmito výrazy to bylo řečeno‘?“

„Kdyby se tě, Sáriputto, někdo zeptal: ‚Co jsi poznal, příteli Sáriputto, co jsi uviděl, když oznamuješ dosažení konečného poznání: ‚Ukončeno je zrození, dokonán je svatý život, úkol je splněn. Po tomto zde již není nic dalšího—to vím‘?‘ Kdybys byl takto dotázán, Sáriputto, jak bys odpověděl?“

„Kdyby se mne, pane, někdo zeptal: ‚Co jsi poznal, příteli Sáriputto, co jsi uviděl, když oznamuješ dosažení konečného poznání: ‚Ukončeno je zrození, dokonán je svatý život, úkol je splněn. Po tomto zde již není nic dalšího—to vím‘?‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych:

‚S vyhlazením zdroje zrození, příteli, dochází ve (stavu) vyhlazení k poznání: ‚Je vyhlazeno.‘ Když jsem, ve (stavu) vyhlazení, poznal: ‚Je vyhlazeno,‘ tak vím: ‚Ukončeno je zrození, dokonán je svatý život, úkol je splněn. Po tomto zde již není nic dalšího.‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych právě tímto způsobem.“

„Kdyby se tě, Sáriputto, někdo zeptal: ‚Co je, příteli Sáriputto, zdrojem zrození, co je jeho původem, kde se rodí a kde vzniká?‘ Kdybys byl takto dotázán, Sáriputto, jak bys odpověděl?“

„Kdyby se mne, pane, někdo zeptal: ‚Co je, příteli Sáriputto, zdrojem zrození, co je jeho původem, kde se rodí a kde vzniká?‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych: ‚Bytí, přátelé, je zdrojem zrození, bytí je jeho původem, rodí se z bytí a vzniká z bytí.‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych právě tímto způsobem.“

„Kdyby se tě, Sáriputto, někdo zeptal: ‚Co je, příteli Sáriputto, zdrojem bytí, co je jeho původem, kde se rodí a kde vzniká?‘ Kdybys byl takto dotázán, Sáriputto, jak bys odpověděl?“

„Kdyby se mne, pane, někdo zeptal: ‚Co je, příteli Sáriputto, zdrojem bytí, co je jeho původem, kde se rodí a kde vzniká?‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych: ‚Uchopování, přátelé, je zdrojem bytí, uchopování je jeho původem, rodí se z uchopování a vzniká z uchopování.‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych právě tímto způsobem.“

„Kdyby se tě, Sáriputto, někdo zeptal: ‚Co je, příteli Sáriputto, zdrojem uchopování, co je jeho původem, kde se rodí a kde vzniká?‘ Kdybys byl takto dotázán, Sáriputto, jak bys odpověděl?“

„Kdyby se mne, pane, někdo zeptal: ‚Co je, příteli Sáriputto, zdrojem uchopování, co je jeho původem, kde se rodí a kde vzniká?‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych: ‚Toužení, přátelé, je zdrojem uchopování, toužení je jeho původem, rodí se z toužení a vzniká z toužení.‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych právě tímto způsobem.“

„Kdyby se tě, Sáriputto, někdo zeptal: ‚Co je, příteli Sáriputto, zdrojem toužení, co je jeho původem, kde se rodí a kde vzniká?‘ Kdybys byl takto dotázán, Sáriputto, jak bys odpověděl?“

„Kdyby se mne, pane, někdo zeptal: ‚Co je, příteli Sáriputto, zdrojem toužení, co je jeho původem, kde se rodí a kde vzniká?‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych: ‚Pociťování, přátelé, je zdrojem toužení, pociťování je jeho původem, rodí se z pociťování a vzniká z pociťování.‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych právě tímto způsobem.“

„Kdyby se tě, Sáriputto, někdo zeptal: ‚Co jsi poznal, příteli Sáriputto, co jsi uviděl, že v tobě již není přítomno potěšení z pocitů?‘ Kdybys byl takto dotázán, Sáriputto, jak bys odpověděl?“

„Kdyby se mne, pane, někdo zeptal: ‚Co jsi poznal, příteli Sáriputto, co jsi uviděl, že v tobě již není přítomno potěšení z pocitů?‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych:

‚Jsou, přátelé, tyto tři pocity. Které tři? Slastný pocit, strastný pocit, ani-slastný-ani-strastný pocit. Tyto tři pocity, přátelé, jsou nestálé. A když (člověk) pozná, že ‚co je nestálé, je strastné‘, pak v něm již není přítomno potěšení z pocitů.‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych právě tímto způsobem.“

„Dobře, Sáriputto, dobře! I tímto způsobem, Sáriputto, by se tato věc dala stručně vysvětlit: ‚Cokoli je pociťováno, náleží k strasti.‘

Kdyby se tě, Sáriputto, někdo zeptal: ‚Na základě jakého osvobození, příteli Sáriputto, oznamuješ dosažení konečného poznání: ‚Ukončeno je zrození, dokonán je svatý život, úkol je splněn. Po tomto zde již není nic dalšího—to vím‘?‘ Kdybys byl takto dotázán, Sáriputto, jak bys odpověděl?“

„Kdyby se mne, pane, někdo zeptal: ‚Na základě jakého osvobození, příteli Sáriputto, oznamuješ dosažení konečného poznání: ‚Ukončeno je zrození, dokonán je svatý život, úkol je splněn. Po tomto zde již není nic dalšího—to vím‘?‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych:

‚Díky vnitřnímu osvobození, přátelé, díky vyhlazení veškerého uchopování, prodlévám v takovém stavu bdělosti, že mne nezaplavují žádné zákaly, a přitom se nespouštím z očí.‘ Jsa takto dotázán, pane, odpověděl bych právě tímto způsobem.“

„Dobře, Sáriputto, dobře! I tímto způsobem, Sáriputto, by se tato věc dala stručně vysvětlit: ‚To, co asketa označuje jako zákaly—o těch nepochybuji, ty jsem odstranil, nemám žádný důvod k nejistotě.‘“

Po těchto slovech Vznešený vstal a vstoupil do svého příbytku.

Krátce po odchodu Vznešeného ctihodný Sáriputta oslovil mnichy:

„Když mi, přátelé, Vznešený položil první otázku, upadl jsem do rozpaků, neboť jsem předem nepochopil (jeho záměr). Ale když, přátelé, Vznešený blahosklonně přijal mou (odpověď na) první otázku, pomyslel jsem si:

‚Kdyby se mne na tuto věc Vznešený vyptával celý den stále jinými slovy, stále jinými obraty, odpovídal bych Vznešenému na toto téma po celý den stále jinými slovy, stále jinými obraty.

Kdyby se mne na tuto věc Vznešený vyptával celou noc... den a noc... dva dny a noci... tři dny a noci... čtyři dny a noci... pět dnů a nocí... šest dnů a nocí... sedm dnů a nocí stále jinými slovy, stále jinými obraty, odpovídal bych Vznešenému na toto téma po sedm dnů a nocí stále jinými slovy, stále jinými obraty.‘

Poté se mnich Kalára Khattija zvedl a vydal se k místu, kde se zdržoval Vznešený. Když tam dorazil, pozdravil ho a usedl po straně.

Mnich Kálára Khattija, sedící po straně, takto oslovil Vznešeného:

„Ctihodný Sáriputta, pane, nechal zaznít svůj lví řev: ‚Když mi, přátelé, Vznešený položil první otázku... odpovídal bych Vznešenému na toto téma po sedm dnů a nocí stále jinými slovy, stále jinými obraty.‘“

„Sáriputta, mnichu, tak dokonale prohlédl princip Dhammy, že kdybych se ho na tuto věc vyptával celý den... noc... den a noc... dva dny a noci... tři dny a noci... čtyři dny a noci... pět dnů a nocí... šest dnů a nocí... sedm dnů a nocí stále jinými slovy, stále jinými obraty, odpovídal by mi na toto téma po sedm dnů a nocí stále jinými slovy, stále jinými obraty.“