Tak jsem slyšel. Jednou Vznešený prodléval v Sávatthí, v Džétově háji, Anáthapindikově zahradě.

Tam Vznešený oslovil mnichy: „Mnichové!“—„Pane!“ odpověděli mu mniši. Vznešený pravil:

„Když se vzdouvá velké moře (mahásamuddo upajanto), mniši, vzdouvají se řeky (mahánadijo). Když se vzdouvají řeky, vzdouvají se potoky (kunnadijo). Když se vzdouvají potoky, vzdouvají se jezera (mahásobbhe). Když se vzdouvají jezera, vzdouvají se tůně (kusobbhe).

Právě tak, mniši, když se vzdouvá nevědomost (avidždžá upajantí), vzdouvají se formace (sankháre upajápéti), když se vzdouvají formace, vzdouvá s vědomí, když se vzdouvá vědomí, vzdouvá se jméno-a-hmota, když se vzdouvá jméno-a-hmota, vzdouvá se šest základen, když se vzdouvá šest základen, vzdouvá se dotek, když se vzdouvá dotek, vzdouvá se pociťování, když se vzdouvá pociťování, vzdouvá se toužení, když se vzdouvá toužení, vzdouvá se uchopování, když se vzdouvá uchopování, vzdouvá se bytí, když se vzdouvá bytí, vzdouvá se zrození, když se vzdouvá zrození, vzdouvá se stárnutí a smrt.

Když opadá velké moře (mahásamuddo apajanto), mniši, opadají řeky. Když opadají řeky, opadají potoky. Když opadají potoky, opadají jezera. Když opadají jezera, opadají tůně.

Právě tak, mniši, když opadá nevědomost (avidždžá apajantí), opadají formace (sankháre apajápéti), když opadají formace, opadá vědomí, když opadá vědomí, opadá jméno-a-hmota, když opadá jméno-a-hmota, opadá šest základen, když opadá šest základen, opadá dotek, když opadá dotek, opadá pociťování, když opadá pociťování, opadá toužení, když opadá toužení, opadá uchopování, když opadá uchopování, opadá bytí, když opadá bytí, opadá zrození, když opadá zrození, opadá stárnutí a smrt.“